Obec Újezd u Přelouče se nachází na samém severozápadě okresu Pardubice, kraj Pardubický, zhruba 8 km severozápadně od Přelouče a 7 km jjv. od Chlumce nad Cidlinou. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 196 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1299.

Nejstarší památnou budovou jest zdejší filiální kostel sv. Jiljí. Farář Jan Foff, zakladatel farní kroniky ve Vápně – založené r. 1836 – uvádí v této, že ve starých při požáru Vápenské fary uhořelých kronikách, bylo zaznamenáno, že již před rokem 1384 byl v Újezdě (také Oujezdě či Aujezdě, jehož původní starý název jest však Újezd) kostel zasvěcený sv. Jiljí, kdy však před tím byl postaven, není známo. Roku 1606 měl tento kostel svého vlastního faráře, jménem Mathyas Linzer von Schönwerg, za něhož byl kostel tento při luteránských nepokojích katolíkům ukraden a luteráni si sem dosadili svého kazatele. Za nedlouho byl však zase vrácen katolíkům. Časem se stal kostel tento filiálním kostelem (původně byl farní) v Žiželicích, až v roce 1721 se stal filiálním kostelem ve Vápně. V té době, a to r. 1699 vyhořel kostel v Kolesách a zvony z tohoto převezeny do Chlumce k sv. Trojici.

Kaple při zdejším kostele přistavena roku 1703. Roku 1836 – při založení farní kroniky – uvádí pisatel, že „v Újezdě jest filiální kostel, stavěný z kamene, šindelem pokrytý, s malou vížkou a zvonečkem (sanktusník). V nynější době (r. 1925) kostel tento jest pěně zvenčí obílen, střecha opravena (pod taškovou krytbou), s věží plechem obitou. Uvnitř omalován (r. 1913). Na hlavním oltáři vkusně vyřezávaný rám s obrazem sv. Jiljí, pozlacen, po každé straně oltáře anděl. Rouněž postranní malé oltáře nově natřeny (oltář s obrazem Ježíše Krista postaven za správy Václava Volejníka, kostelníka a rychtáře zdejšího roku 1707).

V roce 1967 proběhla oprava fasády kostela. V roce 1970 následovaly opravy oltářů, na nichž pracovali akademičtí sochaři a restaurátoři pánové Stádník a Duchek z Prahy. V roce 1974 byla generálně opravena věž: vyměněny ztrouchnivělé trámy a bylo provedeno celé oplechování. Poslední velká oprava se konala v roce 1985, kdy byla přeložena střešní krytina a opravena fasáda na západní straně. Vše za aktivní účasti tehdejšího faráře pana Josefa Pohorského – hlavního organizátora. Taktéž zajistil generální opravu varhan na přelomu let 1992-1993, které pocházejí z roku 1855.

Kdy byla zvonice postavena není známo, děje se však o ní zmínka v uvedené farní kronice, že roku 1576 měla dva zvony, jeden 12q, druhý 5q těžký. Roku 1828 byla tato opravena, snížila se (ježto před tím byla o mnoho vyšší), pokryta byla šindelem a obita prkny. Stav tento jest i v nynější době, jest zde však již jen jeden zvon. Malý byl převezen za války r. 1916 do Vápna a jest tam dosud (tzn. r. 1925, ale i nyní r. 2008). Zvonění poledne a klekání přináleželo k čp. 8, tradice tato trvala až do poloviny 90. let minulého století, kdy pro špatný zdravotní stav zvoník z bezpečnostních důvodů přestal tuto službu konat. Tento poslední zvoník zemřel v lednu 2008. (Zvonice byla v sedmdesátých letech minulého století, taktéž zásluhou faráře Pohorského, zcela opravena.)

Kaplička s obrazem Matky Boží zřízena byla kolem roku 1737 a postavil ji Matěj Šimák z čp. 1, jeden z nejstarších usedlíků v Újezdě. (Z vyprávění prý byla poděkováním za záchranu dítěte, před kterým se v tom místě zastavil vůz se splašenými koňmi.) Kaplička byla po 270 letech v roce 1977 zbourána na příkaz MNV v Újezdě.